Nákup na obědy z domova: z letáku a bez zbytků
Ve čtvrtek projdete leták, v sobotu nakoupíte, co je ve slevě. Další týden v pátek z lednice vyhazujete povadlou zeleninu, načatou smetanu a sýr, na který nedošlo. Akce vám ušetřily padesát korun a do koše šlo za stovku. Problém není v akcích. Je v tom, že se kupuje podle letáku, ne podle jídel.
V akci kupujeme skoro všechno
Podle NIQ jde v Česku téměř 60 % útrat za potraviny a drogerii na zboží v akci. Srovnatelně jsou na tom v Evropě jen Dánsko, Slovensko a Maďarsko. U másla, kávy nebo piva je to kolem 70 % a 37 % lidí často mění obchod podle toho, co je v letáku.
Otázka tedy není, jestli nakupovat v akci. To děláme všichni. Otázka je, jestli z toho, co v akci koupíte, bude jídlo.
Sleva, která nic neušetří
Akce fungují — prodávají víc. Britská studie s 26 986 domácnostmi ukázala, že sleva zvedá nákup, a u méně zdravého zboží víc než u zdravého. Obchod na tom vydělá tak jako tak. Vy ušetříte jen tehdy, když zlevněnou věc opravdu sníte.
A kde je sleva, která se počítá? Na hlavní surovině. U svíčkové z Naběračky dělá hovězí 64 z 93 Kč za porci, tedy skoro sedm desetin ceny. Sleva na maso tak ušetří víc než sleva na všechno ostatní v receptu dohromady. A maso lidé v akci opravdu kupují: novozélandská studie nákupů 1 778 domácností ukázala, že 65 % nakoupeného masa bylo pořízeno v akci, víc než u jakékoli jiné kategorie.
Co končí v koši
Mendelova univerzita v Brně rozebrala odpad z 900 brněnských domácností. Průměrný člověk vyhodí 37,4 kg jídla ročně, v panelových domech dokonce 53,6 kg. Nejvíc ovoce a zeleniny (9,4 kg) a pečiva (7 kg). Mléčných výrobků a masa je v koši mnohem méně.
Proč? Dánská studie s 1 062 lidmi našla jako hlavní příčinu nákupní návyky a to, jestli domácnost využívá zbytky. Plánování působí nepřímo — přes to, co a kolik koupíte. Jinými slovy: to, co vyhodíte, se rozhodlo už v obchodě.
Začněte hlavní surovinou v akci
Otočte pořadí. Nejdřív se v letáku podívejte na maso, rybu nebo sýr — tam je úspora v desítkách korun. Vyberte jednu dvě hlavní suroviny a hned k nim najděte jídlo na tři porce. Zlevněné drobnosti, ke kterým žádné jídlo nemáte, nechte v regálu.
Když jsou v akci kuřecí stehna, uvaříte z nich paprikáš na tři krabičky. Jak takové obědy uvařit za dva večery, popisujeme v samostatném článku. Když je v akci jen petržel a pomazánka, neušetříte skoro nic.
Jídla se společnými surovinami a jeden seznam
Zelenina končí v koši hlavně proto, že balení neodpovídá receptu. Recept chce půl pórku a hrst petržele, v obchodě je celý pórek a celý svazek. Vybírejte proto jídla, která se o suroviny podělí: mrkev a celer do svíčkové i do polévky, zbytek smetany do druhé omáčky, druhou půlku zelí do salátu.
Pak sepište suroviny ze všech jídel do jednoho seznamu a stejné položky sečtěte. Teprve potom projděte lednici a spíž a škrtněte, co máte. Čerstvé zboží kupujte jen na jídla, která máte v plánu. Do zásoby se vyplatí kupovat jen to, co vydrží, tedy rýži, luštěniny, konzervy nebo mražené potraviny.
Jak pomůže Naběračka
Naběračka čte akční letáky Albertu, Billy, Globusu, Kauflandu, Lidlu, Normy, Penny a Tesca. Vyberete svůj obchod a ve výchozím řazení rozhoduje hlavně to, kolik na jídle díky aktuálním akcím ušetříte v korunách, ne kolik položek je zlevněných. Sleva na maso tak vyhraje nad slevou na petržel. Kdo chce naopak co nejvíc zlevněných položek, přepne řazení na „Podle akcí“.
Z vybraných jídel se suroviny sečtou do jednoho nákupního seznamu, množství odpovídá velikosti vaší domácnosti. Běžné zásoby jako olej, koření nebo vejce jsou zvlášť, abyste dokoupili jen to, co chybí. Seznam máte v telefonu a v obchodě ho odškrtáváte.
Zdroje
- NIQ přes ČTK (2026): Téměř 60 % útrat za potraviny a drogerii tvoří nákupy v akcích
- Nakamura a kol., Am J Clin Nutr (2015): Akce na zdravější a méně zdravé potraviny
- Zorbas a kol., Appetite (2020): Nákupy v akci podle kategorií potravin
- ČSÚ Statistika&My: Plýtvání potravinami v českých domácnostech (Mendelova univerzita)
- Stancu a kol., Appetite (2016): Co ovlivňuje plýtvání jídlem v domácnosti